8.kapitola - Skrytá hrozba

vloženo: 19.05.2008   
počet zobrazení:   

   Severus předal Samanthě dopis, jakmile to bylo možné. Probrečela pak celou noc a ještě ráno měla opuchlé oči.
   Lily Evansové se také nedařilo právě nejlépe. „Neznáte odpověď?“ zděsila se profesorka McGonagallová. Oslovená si sáhla na krk a zachraplala. „Zajděte si na ošetřovnu, ať vás dá Poppy, tedy madame Pomfreyová, zas do pořádku.“ Lily se okamžitě zvedla, posbírala své věci a zamířila ke dveřím.
   „Copak, pane Pottere?“
   „Mohl bych Evansovou doprovodit na ošetřovnu?“ hlásil se James.
   „Ne, to tedy nemohl. Nachlazení slečny Evansové nevyžaduje, aby ji za madame Pomfreyovou vyprovázela polovina jejího ročníku!“ překřikla profesorka McGonagallová ty, kteří se také přihlásili ve snaze ulít se z hodiny. „Takže sednout, Pottere!“ James si zklamaně sedl vedle Sinuse.
   Lily neměla v úmyslu zajít na ošetřovnu. Došla až do společenské místnosti a pokusila se ze své kocoviny prospat. Nepomohlo to, a tak úderem šesté hodiny večerní navštívila madame Pomfreyovou.
   „Hm,“ pokrčila nos a začala Lily zkoumat. „Takže silné bolesti hlavy a chuť zvracet?“
   „Ano, to sedí.“ Zrzka se znovu chytila za hlavu.
   „Tipovala bych to na přemíru alkoholu. Ale snad něco najdu.“ Začala se přehrabovat ve skříni.
   „Na oslavě sedmnáctin jsem to krapet přehnala, přiznávám.“ Lily neměla potřebu ošetřovatelce něco tajit.
   „Tady.“ Podala jí sklenici se žlutou tekutinou. „Doporučuju vám lehnout si. Můžete být po vypití lehce dezorientovaná.“
   Lily se zapotácela a chytila se za hlavu. „A jak dlouho to asi potrvá?“
   „Jen několik hodin,“ odvětila madame Pomfreyová a pak se ke slečně Evansové obrátila zády. „Vlastně jste měla obrovské štěstí. Vaše tělo nemuselo tolik alkoholu vydržet. Buďte ráda, že máte jen několikadenní kocovinu a migrénu. A pro příště vám důrazně doporučuji: nemíchejte více druhů alkoholu dohromady! Mohlo vás to zabít!“
   Lily do sebe vlila lektvar a okamžitě pocítila, jak malátní.
   „Slečno Evansová!“ Silné paže zachytily Lily právě včas. „Ach, díky, pane Blacku,“ vydechla úlevně ošetřovatelka a pomohla mu dívku uložit na lůžko.
   „Co se stalo?“
   „Slečna má silné bolesti hlavy v důsledku alkoholového opojení.“
   „Aha.“ Sirius se rozpačitě podrbal na hlavě. Že by ten chlast, co donesl, byl až tak silný?
   „Naordinovala jsem jí klid na lůžku.“
   „Já jsem přišel, protože… totiž, James si vysloužil od profesorky McGonagallové školní trest a chtěl vědět, jak se daří Lily.“
   Madame Pomfreyová se pousmála. „Rozumím. To, že pan Potter blázní po slečně Evansové, je už známo celému profesorskému sboru.“ Sirius se jen culil a pak potichu opustil ošetřovnu.
   „Jak jste se mohla tak příšerně zřídit?“ zuřila profesorka McGonagallová. Lily jen nepřítomně kývala hlavou. „Primuska a zpije se do němoty! Ať už se to neopakuje! A buďte ráda, že za to není školní trest!“ Zrzka se pokusila usmát, ale vzápětí vylétla z postele a zmizela v koupelně.
   „Asi jsme to s tím mejdanem kapku přehnali.“ Sirius se tvářil rozpačitě.
   „Já nevím, měli jsme tu jen tři lahve a dolévalo se všem,“ nechal se slyšet Remus. Tvářil se však přitom nesmírně tajnůstkářstky.
   „Tak se vymáčkni, Náměsíčníku,“ zavětřil Sirius.
   „No, totiž… ten večer Lily chtěla, abych za ni převzal službu na chodbách, že něco má.“ Černovlasý mladík se tvářil trochu přihlouple, ale dost se mu ulevilo.

   „Strašně se omlouvám,“ kál se Severus, když Lily doprovázel k nebelvírské věži.
   „To je v pohodě. Měla jsem se víc kontrolovat, a místo toho jsem se fakt pořádně odvázala.“
   „A je ti už líp?“
   „Už jsem v pohodě. Těch pár dní naprostého klidu na nemocničním lůžku mi fakt prospělo.“ Snape věděl o sarkasmu své, i když ho ten Lilyin zaskočil. Neříkal však nic a ignoroval zkoumavé pohledy Nebelvírských, když studentku Evansovou dovedl až k věži.
   Další den už byla Lily schopna zase normálně fungovat. S chutí sáhla po novinách, ale hned se zarazila. Byly doslova přeplněné smutečními oznámeními a jmény pohřešovaných. „Kdo má proboha všechny ty vraždy na svědomí?“
   Remus ji vzal kolem ramen. „Začalo to teprve před pár dny. Nějaký kouzelník nechává u mrtvých vzkazy. Říká si Lord Voldemort a jeho stoupenci jsou označování jako Smrtijedi. Ministerstvo po nich zuřivě pátrá, ale zatím nikoho nedopadli.“
   „A co na to říká ředitel?“ optala se.
   „Ještě jsem neviděl Brumbála tak ustaraného,“ přiznal Remus. Lily odložila noviny a už nic neřekla.