32.kapitola - Důvod k přežití

vloženo: 14.02.2010   
počet zobrazení:   

   V podzemních prostorách bylo chladno. Hidanovi se drala na jazyk slova jako „pěkně ubohá márnice“ a „strašně smradlavá kobka“, ale nahlas neřekl nic.
   Jejich průvodce z nich byl očividně dost nervózní, počínal si totiž jaksi roztržitě. Ninja s bílými vlasy s nevolí pozoroval, jak chlapík otevírá a vysunuje mrazicí box a žádá Kakuzu, aby ještě chvíli počkal, že si musí ještě zaskočit pro archy s daty a čísly. Maskovaný mu v odchodu nebránil. Pohodlně se usadil na vysunovací část boxu a trpělivě čekal.
   „Hele, pohni s tím trochu, jo?“
   „Času dost,“ zabručel druhý ninja a dál Hidana ignoroval.
   „Ty se nebojíš, že ti zdrhne?“
   „Nezdrhne.“
   „A jsi si tím vážně jistej?“

   Zatímco probíhala jejich výměna názorů, zjizvený se vrátil s deskami a pak ochotně ukázal maskovanému, jak má uložit tělo. Chvíli listoval ve svých lejstrech a pak pro jistotu ještě jednou zkontroloval mrtvého.
   „Ano,“ přikývl. „Není pochyb, že je to Chiriku, mnich z chrámu Ohně. Splnil jste věru těžký úkol, Kakuzu-san.“
   Ninja se pousmál. Pak je muž opustil podruhé a vrátil se s kufrem plným peněz.
   Hidan vycítil, že už má tohohle místa plné zuby, a také to dal náležitě hlasitě najevo. „Cítíš, jak to tu děsně smrdí? Nemůžem už vypadnout?“
   Kakuzu se nenechal rozhodit. „Ještě ne! Musím tu odměnu přepočítat.“
   Bělovlasému byly zájmy jeho partnera ukradené. „Sice nevím, jestli si tu někdo učúrával, nebo tak smrdí ta mrtvola, ale na každej pád jdu pryč!“ Vyšel ven a usadil se u vchodu, kde se na chvíli ponořil do svých myšlenek.

   Shenai zkřivila rty. Její dcera právě udělala něco opravdu nehezkého a ona moc dobře věděla, že to musí uklidit dřív, než si toho stačí někdo všimnout. „Ach, Keiko!“ Dívala se na dceru smutnýma očima. „Tohle přece nesmíš dělat. Tatínkovi by se to nelíbilo.“ Vlastně vůbec nikomu v sídle, dořekla si v duchu. Právě když se rozhlížela, kam ten nehezký bobek uklidit, vztyčil se nad ní Pein.
   „Co tu děláš?“ zachrčel.
   Ztuhla. „U… uklízím.“
   „Jdi mi z cesty!“ přikázal, poslušně mu ustoupila. Nakrčil nos. „Kdo to udělal?“
   Zelenooká se nervózně usmála. „Keiko. Děti tyhle věci dělávají. Zatím to ještě nechápe, je moc malá.“ Vzala dcerku do náručí, chtěla ji odnést do pokoje, a až půjde zpátky, musí se poohlédnout po nějakém hadru.

   Konečně byl Kakuzu s počítáním bankovek hotov. „V pořádku,“ zabručel a nic neříkajícím pohledem sledoval, jak muž s jizvou zavírá box.
   „Těším se, až přinesete další úlovek, pane,“ řekl úslužně.
   „Nezadržuj dech,“ upozornil ho Kakuzu. „Další Jinchuuriki je v Listové!“
   Cizinec se na něho zkoumavě podíval. „Přijmete dobrou radu, pane?“ Přikývl. „Měl byste se zbavit toho chlapa, co přišel s vámi. On penězům nerozumí.“
   Maskovaný už byl na půli cesty ke dveřím, když se zničehonic zastavil. „Máte pravdu. Ale existuje důvod, proč je on tím jediným, kdo se mnou může spolupracovat.“
   „Jaký důvod?“
   Kakuzu se na okamžik zamyslel. Pak pokračoval v chůzi a k muži už se neobrátil. „Všichni moji bývalí spolupracovníci už nejsou mezi živými. Mívám občas vztek, a když se s někým nepohodnu, prostě ho zabiju. Jenže jeho… jeho zkrátka zabít nemůžu.“
   Ještě když za ním zapadaly dveře, stékaly muži s jizvou po tvářích kapky potu.

   Deidara seděl u stolu a pohrával si se lžící. „Na! Dej si!“ Naproti němu seděl žralok a přidržoval rozdováděnou holčičku, která se natahovala po blonďatých vlasech. „Je to…“ Blonďatý ninja si strčil lžíci do pusy. „Je to hnus!“ zaškaredil se, otřásl se odporem a malou Keiko to rozesmálo.
   „Jenže takhle nic nesní!“ přitočila se za něho Shenai, strčila malé lžíci do pusy a pak ji dala muži s modrou kůží. „Zkus to ty, Kisame.“
   Žralok se zazubil. „Rád!“

   Hidan se konečně probral z opojení. Začichal a zhrozil se. „Bezvadný! Byl jsem v tý díře jenom pět minut a už páchnu jak žumpa!“ Pak zaslechl kroky a ohlédl se. „To už jsi konečně skončil?“
   Nedostal odpověď, místo toho neznámý ninja zaútočil shurikeny. Hidan okamžitě sáhl po své rudé krásce a přimhouřil zrak. Vyskočil a jediným výpadem odrazil všechny hvězdice. Pak hodil svou kosu na dlouhém laně, ale to už se k němu ze strany řítili další dva Shinobiové. Ocitl se uprostřed boje.