Cizinka

4.kapitola - Přípravy

vloženo: 24.01.2010   
počet zobrazení:   

   „Ne! To s ní vážně zacházeli jako se zvířetem?“ Alice byla šokovaná. Odvrátila se od hlavy rodiny a zabručela: „Zatracení čokli!“
   Carlisle nebyl téhož názoru. „Snažte se je trochu chápat. Je přirozené, že se bojí. To děvče vypadalo, jako by se právě popralo s celou bandou gaunerů, tak byla zřízená. Navíc… Jacob prozradil, že první hodiny byla dost agresivní a nikdo z vlků nechtěl ohrozit Samovu družku.“
   Esmé to chápala. Objala svého muže a usmívala se. „A co teď bude dál?“
   „Rozhodl jsem se ji vzít sem k nám, bude zatím chodit do Forks. Dohlédneš na ni, Edwarde.“
   Oslovený vzhlédl a nepatrně zavrtěl hlavou. Ten plán se mu nelíbil. To už se ovšem přidala i jeho „matka“.
   „Drahoušku, je od tebe tak ohleduplné, žes zkazil ten poslední test a mohl být s Bellou ještě rok na škole. Ten tvůj loňský útěk ti k tomu taky dopomohl.“
   „Ano. Ředitel souhlasil, že mě z těch posledních látek přezkouší. Chtěl jsem jí nějak vynahradit to odloučení.“
   „Však Bella ten poslední rok taky dost zmatkovala. Slyšela jsem to dnes v jídelně od Charlieho kamarádky,“ pochlubila se Esmé. Edward se nezasmál, zato ostatní stolovníci ano.
   „No to je skvělé! Prodloužíte si o rok mládí! Teda, ne, že ty bys to potřeboval.“
   „Vřelé díky, Alice,“ zabručel zrzek, zvedl se od stolu a vydal se nahoru po schodech.
   „Tak se mi zdá, že jsme mu narušili plány,“ zašklebil se Emmet a v nestřežené chvíli si dal nohy na stůl. „Hej, Jaspere, nechceš ho jít povzbudit?“
   Rozcuchaný mladík, který pořád vypadal, jako by měl v těle nějakou skrytou nemoc, odmítl. „Je jen nervózní, protože neví, co tu ta nová hledá.“
   Carlisle vzdychl. „To s velkou pravděpodobností neví ani ona sama. Ale pokud ano, nechce o tom mluvit.“ Vstal. „Musíme všechno připravit, bude dost těžké trochu ji zcivilizovat, je to typická potulná upírka.“
   „Tak v tom případě si s ní Jasper poradí!“ opáčila Alice a také se zvedla.
   Bledý mladík mlčel, ale pak si cosi uvědomil. „A pomysleli jste vůbec na Victorii? Nevěřím, že by se svého plánu vzdala!“ Pak ztišil hlas. „A pokud je ta nová novorozená, přijdou pro ni Volturiovi.“

   Carlisleovi celý ten případ řádně potrápil hlavu. Na tom děvčeti bylo něco zvláštního. Volal Jacobovi ještě několikrát, ale slyšel stále ty samé zamítavé odpovědi. Esmé mezitím připravovala seznam věcí, které Lie obstarají, aby její příjezd vypadal věrohodně. Věřila, že tím mladou upírku potěší. Alici trochu usmířili, když jí navrhli, že může vybrat pro „sestřenici“ oblečení a zařídit jí šatník. Jasper se rozhodl ověřit si na ní vlastní teorie. Emmet popichoval Rosalii, která mu hezky od plic řekla, co si o něm myslí, za což si od matky vysloužila další pokárání. Zdálo se, že jediný Edward se rozhodl do příprav vůbec nezapojovat.

   Lia rozhodně nemohla tvrdit, že by s ní zacházeli špatně. Vlci se u ní střídali na hlídce, nejlépe si rozuměla s tím, kterého oslovovali Quill a samozřejmě se Samem a Emily. Ti ostatní byli… zvědaví, namyšlení, arogantní floutkové, se kterými nestálo za to se bavit.
   „Emily, kam žes dala ty jednohubky?“ Jake se rozhlížel, ale nemohl nic najít.
   „Přece rovnou na stůl!“
   Lia se malinko uchechtla a schovávala prázdný talíř za zády.
   „Ty asi nevíš, kde skončila moje svačina, co?“
   Blondýnka se ušklíbla. „Náhodou vím.“ Ukázala si na břicho.
   „Blbost! Upíři nejí ani nepijou. Tak kde je to jídlo?“
   „Když mi nevěříš, tak si hledej dál,“ prskla a nechtěně strčila do talíře.
   Jacoba ten šramot zaujal. „Co to tam máš?“
   „Nic!“ Zapírání jí ale moc nepomohlo, protože mladík si k ní došel a zkoušel se jí dostat za záda. „Já ti to nedám!“ pištěla a bránila se, jak nejlépe uměla.
   „No, když to nejde po dobrém…“
   Jak se přetahovali, shodili umělohmotný talíř na zem, až to zazvonilo. V tu chvíli vešel dovnitř Sam. „Jaku! Nech tu holku na pokoji!“
   Lia se pousmála. „My si tu jen tak hrajem.“ Bez varování mladému Blackovi rozcuchala vlasy.
   „Hej!“ zlobil se a raději od ní ustoupil.

   Bella byla poněkud znepokojená tím, jak se Edward tvářil, když ji toho večera navštívil. „Stalo se něco?“
   „Nic důležitého.“ Pohodil hlavou a stále se mračil. Věděla, že bude lepší nenaléhat.
   „Nechystá Alice na zítra žádné překvapení, že ne?“
   „Ne,“ prohlásil stroze. „Nejlepší bude, když k nám teď pár dní nebudeš chodit.“
   Hnědovláska byla zmatená. „Jak to myslíš?“ Neodpověděl, jen se k ní sklonil, vtiskl jí na čelo polibek a zmizel oknem. „Edwarde, vrať se!“
   Na dívčin výkřik zareagoval policejní ředitel Swan. „Ten zmetek tu byl zas?!“
   „Ale tati, vždyť už je ten můj útěk historií.“
   V tom s ní otec rozhodně nesouhlasil. „Nikdy mu neodpustím, v jakym stavu tě tu předtím nechal. Tak ať se snaží!“
   Sotva ho Bella ujistila, že bude, zapadly za ním dveře. Vzdychla. S jejím klukem se něco dělo a ona by měla zjistit co.

   Quill se díval na svého usouženého přítele a zadržoval přitom smích. „I ty slepice venku vypadají šťastnější než ty,“ dobíral si ho. Jake se po něm ohnal a nevrle zavrčel. „Tak mi pověz, co ti to vlezlo na mozek? To ta upírská holka?“
   „Je divná.“
   Jeho společník se ušklíbl. „Takhle nad ní neuvažuj, protože by se ti mohlo stát, že se ještě do tý holky zamiluješ.“
   Jacob se zakuckal a pak se na svého společníka překvapeně podíval.